Ty rouchem přikrytý!

Vstaň a varuj,

Pána svého oslavuj,

svůj oděv očišťuj,

hněvu Božího se varuj,

kvůli rozmnožování zisku neuštědřuj

a při Pánu svém trpělivě stůj!

Až zatroubeno bude pozounem,

ten den bude věru těžkým dnem,

pro nevěřící nelehkým břemenem.

Nech Mne s tím, jehož jsem Já jediný stvořil,

jemuž jsem majetek rozsáhlý daroval

a syny zde přítomné uštědřil

a jemuž jsem vše hladce uhladil,

a on pak ještě dychtí, abych více mu dal!

Však pozor! Vždyť proti Našim znamením on brojí,

však vyženu ho na vrch příkrý!

On věru vymýšlel a rozhodoval,

ať tedy zhyne tak, jak rozhodoval!

A znovu: ať tedy zhyne tak, jak rozhodoval!

Potom kol sebe se rozhlížel,

pak zamračil se a nasupil,

nakonec zády se obrátil a pyšně odcházel

a pravil: "To není leč kouzlo osvojené

a slova jen bytosti smrtelné!"

Sežehnu však já jej v ohni Saqaru!

Víš ty vůbec, co je to Saqar?

Nic nenechá a nic nepustí

a kůži smrtelníkům spálí

a devatenáct andělů nad ním bdí.

A za strážce pekla jsme pouze anděly určili a jejich počet jen pro pokušení nevěřících stanovili, aby ti, jímž dostalo se Písma, se utvrdili a rozmnožila se víra těch, kdož uvěřili, a aby věřící a ti, jimž Písmo bylo dáno, nepochybovali a aby ti, v jejichž srdcích nemoc je, a také nevěřící pravili: "Co chtěl Bůh tímto příkladem říci?" Takto Bůh zbloudit nechává, koho chce, a vede cestou přímou, koho chce. A nikdo kromě Něho nezná vojska Pána tvého. A není toto leč připomenutí smrtelníkům!

Však pozor! Při měsíci,

při noci, když ustupuje,

při úsvitu, když se rozjasňuje!

Saqar je věru jeden z trestů největších,

jako varování smrtelníkům daný,

těm z vás, kdož chtějí k víře vpředu jít anebo se chtějí opozdit.

Každá duše je ručitelkou toho, co si sama vysloužila,

kromě lidi po pravici,

kteří v zahradách vzájemně se budou ptát

na hříšníky:

"Co přivedlo vás do Saqaru?"

odvětí: "Nebyli jsme mezi modlitbu konajícími

ani mezi nuzné krmícími,

ale tlachali jsme mezi tlachajícími

a den soudný jsme za lež prohlásili,

až přišla na nás tato jistota!"

A nebude jim nic platná přímluva přímluvců!

Co s nimi je, že se odvracejí od připomenutí,

jako by byli osly splašenými,

před lvem prchajícími?

Věru, chce každý z nich, aby svitky rozevřené mu byly přineseny?

Však pozor! Oni se naopak neobávají života budoucího.

Však pozor! Toto jest připomenutí,

a kdo chce, ať na ně si vzpomene!

Však vzpomenou si jen tehdy, když Bůh si to bude přát a Jemu náleží, aby se Ho báli, a Jemu patří odpuštění dát!