53 - The Star - An-Najm
Při hvězdě padající!
Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden,
ani nehovoří z vlastního popudu svého.
Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto,
jemuž naučil jej silný mocí,
silou vládnoucí; a vzpřímeně se tyčil,
zatímco na nejvyšším obzoru byl.
Potom se přiblížil a dolů se spustil,
až na vzdálenost dvou luků či ještě blíže byl,
a vnukl svému služebníkovi to, co mu vnukl.
A srdce jeho mu v tom, co viděl, nelhalo.
Chcete snad pochybnost vyslovit o tom, co zřel?
A věru jej viděl již u příležitosti sestoupení jiného
poblíže lotosového stromu u okraje nejzazšího,
u něhož je zahrada příbytku věčného.
A když přikrylo lotosový strom to, co jej krylo,
oko se neodvrátilo ani nebloudilo,
a věru spatřil on největší ze znamení Pána svého!
Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá
a Manát, té třetí, jiné?
Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?
To vskutku rozdělení by bylo nerovné!
Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení.
Což člověk má mít vše, po čem touží?
Však Bohu poslední i první život patří.
A vůbec nic nepomůže přímluva andělů , ať sebevíc jich je na nebi, leda tehdy, když k tomu Bůh svolí, a pro toho, koho chtít bude a jehož si oblíbí.
A vskutku ti, kdož nevěří v život budoucí, anděly ženskými jmény nazývají,
byť o tom žádné vědění nemají a jen dohady své následují. Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!
Odvrať se tedy od těch, kdo zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k tomuto pozemskému životu tíhnou.
Takový je rozsah jejich vědění! A Pán tvůj ví dobře o tom, kdo z cesty Jeho zbloudil, a zná nejlépe i toho, kdo po ní kráčí.
Bohu náleží vše na nebesích a na zemi, aby mohl odměnit ty, kdož špatné páchali, a aby odměnil ty, kdož dobré konali, odměnou nejkrásnější,
ty, kdož těžkých hříchů a nepravostí se varovali a jen drobných prohřešků se dopouštěli. A Pán tvůj věru rozsáhlým odpuštěním vládne a znal vás dobře už tehdy, když vytvořil vás ze země a když jste byli zárodky v lůnech matek svých. Nepovažujte tedy sebe za očištěné! A On nejlépe zná ty, kdo jsou bohabojní.
Co soudíš o tom, jenž zády se obrací
a málo jen rozdává a lakotí?
Má snad vědomost o nepoznatelném, takže je vidí?
Či nebylo mu sděleno, co obsahují svitky Mojžíše
a Abrahama, jenž byl věrný?
Že totiž žádná duše obtížená břímě jiné duše neponese,
že člověku se jen toho, oč usiloval, dostane,
že výsledek jeho úsilí bude viděn
a potom plnou odměnou bude odměněn,
že u Pána tvého je konečný cíl jen,
že On rozesmává i rozplakává,
že On smrt i život dává,
že On stvořil pohlaví mužské a ženské
z kapky semene vystříknuté,
že Jemu přísluší stvoření druhé,
že On obohacuje a uspokojuje,
že On je ten, kdo Siria pánem je,
že On dávným ´Ádovcům zahynout dal
i Thamúdovcům, a žádného nenechal,
a před nimi lidu Noemovu, neb to lid velmi nespravedlivý a vzpurný byl,
a také Vyvrácené město zahubil,
a pokrylo je to, co je pokrylo.
A které z dobrodiní Pána svého chceš popírat?
A toto je varování podobné varováním dřívějších.
Přiblížila se blížící
a není kromě Boha nikoho, kdo by ji vyjevil.
Tento příběh vás snad údivem naplnil,
že místo abyste plakali, se smějete
a jen v zábavách dlíte?
Před Bohem na zem padejte a Jeho uctívejte!