Celá islámská knihovna

52 - The Mount - Aţ-Ţūr

:1

Při hoře Sinaji,

:2

při Písmu sepsaném

:3

na pergamenu rozprostřeném,

:4

při chrámu navštěvovaném,

:5

při střeše zdvižené,

:6

při moři vzedmutém,

:7

trest Pána tvého nevyhnutelně udeří

:8

a není nikoho, kdo jej zadrží!

:9

V den, kdy kymácení zakymácí nebem

:10

a hory se vydají na cestu pochodem,

:11

běda v ten den těm, kdo za lež to pokládali

:12

a jen v planém tlachání zábavu nalézali!

:13

V ten den budou vrženi do ohně pekelného postrkem!

:14

"Toto je oheň ten, jenž nazvali jste výmyslem.

:15

Kouzlo je to, či snad nevidíte?

:16

Hořte v něm a vytrvejte či nevytrvejte - vše pro vás jedno je, vždyť odměnu jen za to, co konali jste, dostáváte!"

:17

A bohabojní věru budou v zahradách a ve slastech,

:18

radujíce se z toho, co Pán jejich jim uštědřil a že Pán jejich je trestu pekelného ušetřil.

:19

"Jezte a pijte ve zdraví v odměnu za to, co jste konali,

:20

a spočívejte na pohovkách v řadách postavených!" A oženíme je tam s dívkami velkých očí černých.

:21

A těm, kdo uvěřili a jež jejich potomci ve víře následovali, potomky jejich do ráje přivedeme a nic jim z jejich skutků neubereme. A každý člověk je toho, co činy svými si vysloužil, ručitelem.

:22

A ovocem a masem je opatříme podle jejich přání

:23

a tam mezi sebou si poháry podávat budou, z nichž nepojde ani prázdné tlachání, ani k hříchům svádění;

:24

a budou je tam chlapci obcházet, kteří perlám střeženým se budou podobat.

:25

A budou se jeden k druhému obracet a vyptávat

:26

řkouce: "Byli jsme kdysi o rodiny své plni ne klidu úzkostného,

:27

však Bůh nám milost uštědřil a ochránil nás před trestem vichru ohnivého,

:28

zajisté vzývali jsme Ho již předtím, neb On věru dobroditelem je slitovným!"

:29

Připomínej! A díky dobrodiní Božímu nejsi ani věštec, ani džiny posedlý blázen!

:30

Hovoří snad oni: "Básník je to! Vyčkejme si tedy, jak osud jeho bude změněn!"

:31

Rci: "Jen čekejte, já s vámi jsem také čekající!"

:32

Anebo jsou to snad sny, jež jim to vnukují, či lidé to jsou vzpurní?

:33

Nebo říkají: "On si to vymyslil!" Však sami tomu nevěří.

:34

Nechť tedy přijdou s vyprávěním podobným tomuto, jestliže pravdu hovoří!

:35

Cožpak z ničeho byli stvořeni, či sami jsou stvořiteli,

:36

anebo stvořili nebesa i zemi? Ne, oni nejsou přesvědčeni!

:37

Či pokladnice Pána tvého vlastní, anebo jsou těmi, kdo zapisují,

:38

či mají žebřík, na němž naslouchají? Nechť tedy ti, kdo z nich naslouchají, přinesou zjevné oprávnění!

:39

Bůh že měl by míti dcery, zatímco vy máte syny?

:40

Či žádáš snad nějakou odměnu, a oni jsou dluhy zatíženi?

:41

Či znají nepoznatelné, takže zapisovat je mohou,

:42

anebo o úklady usilují? Však nevěřící sami obelstěni budou.

:43

Či mají božstvo jiné, než Bůh je? Oč slavnější Bůh než to, co se k Němu přidružuje!

:44

A i kdyby viděli kusy nebe padat, určitě by říkali: "To jsou jen mraky zhuštěné."

:45

Nech je tedy být až do doby, kdy setkají se svým dnem, v němž budou bleskem sraženi,

:46

se dnem, v němž nic nebude jim platna jejich lest a nedostane se jim pomoci.

:47

Těm, kdo křivdili, se věru trestu dostane a ještě něčeho víc, však většina z nich to neví.

:48

Ty však neochvějně na rozsudek svého Pána čekej, vždyť věru jsi Nám na očích! A oslavuj chválu Pána svého, když vstáváš,

:49

a za noci i při hvězd odchodu Jej oslavuj!