78 - The Tidings - An-Naba
Nač se vzájemně vyptávají?
Na zvěst nesmírnou,
o níž se mezi sebou přou.
Však pozor, záhy poznají,
a znovu: však pozor, záhy poznají!
Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli
a hory jejími podpěrami neučinili?
A v párech jsme vás stvořili
a spánek váš učinili přestávkou
a noc pokrývkou
a den pro získání obživy jsme vám stanovili
a nad vámi sedm pevných postavili
a lampu oslňující tam umístili.
A z mračen déšť vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,
abychom z ní dali vyrůst obilí a rostlinám
i hustě zarostlým zahradám.
Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;
v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte se
a nebe se otevře a branami stane se
a hory se do pohybu dají a budou přeludem.
A peklo bude věru na číhané,
útulek pro vzpurné,
a v něm zůstanou věky celé
a chládku tam neokusí ani nápoje
kromě vody vroucí a hnijící,
což odměnou bude odpovídající.
Vždyť oni v zúčtování nedoufali
a za výmysl Naše znamení lživě prohlašovali,
však spočítali jsme věc každou a pořídili záznam.
"Ochutnejte! Nic než trest dnes nepřidáme vám!"
Pro bohabojné však je místo blažené,
zahrady a sady révy vinné,
dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné,
a poháry po okraj naplněné.
Neuslyší tam plané tlachání ani žádné lhaní,
odměnou od Pána tvého dar to dobře rozpočtený!
Od Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, Milosrdného, svolené k promluvě nedostanou
V den, kdy duch a andělé stát v řadě budou, nehovoříce - kromě těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen pravdu pronesou.
Tento den skutečností je a kdo chce, nechť připraví si k Pánu svému cestu;
a věru varování jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy člověk spatří, co rukama svýma předtím učinil, a kdy nevěřící zvolá: "Ach, kéž bych jen prachem byl!"