56 - The Inevitable - Al-Wāqi`ah
Až dopadne událost nezvratná
#NÁZEV?
poníží, povýší.
Až země zatřese se záchvěvy
a hory na padrť budou rozdrceny
a jako prach rozptýleny,
rozdělíte se na tři skupiny:
na skupinu lidí po pravici - a co bude s lidmi po pravici?
a na skupinu lidí po levici - a co bude s lidmi po levici?
a na předáky. Předáci,
to jsou ti, kdož (k Bohu) jsou přiblíženi,
v zahradách slastí usídleni
#NÁZEV?
a jen málo z posledních.
Na lehátkách, jež zlatem vypleteny jsou,
jeden proti druhému odpočívat budou:
obcházet mezi nimi budou chlapci mládí věčného
s číšemi, konvicemi a poháry nápoje čirého,
z něhož je hlava nerozbolí ani jím vyčerpáni nebudou,
a s ovocem, které si volně vyberou,
a s masem ptačím podle přání svých.
Tam budou i dívky velkých očí černých,
jež srovnat lze s perlami střeženými,
odměnou za to, co vykonali na zemi.
A neuslyší tam plané tlachání ani k hříchu svádění,
nýbrž jen slova: "Mír, mír s vámi!"
A lidé po pravici - co bude s lidmi po pravici?
Ti budou mezi lotosovými stromy bezostnými
a mimózami plody ověšenými,
pod stínem protaženým
u vody tekoucí,
s ovocem v hojnosti
nevyčerpatelným, nezakázaným,
na kobercích zdvižených.
Dívky ty jsme zvláštním stvořením stvořili
a pannami jsme je učinili
láskyplnými, věku stejného
s lidmi po pravici -
a to zástup je z prvních
i zástup z posledních.
Však lidé po levici - a co bude s lidmi po levici?
Ti budou ve větru žhavém a ve vodě vroucí,
ve stínu dýmu černého,
ani ochlazení, ani osvěžení nepřinášejícího.
A oni si předtím žili v přepychu,
setrvávajíce úporně ve velkém hříchu,
a hovořili: "Zdaž až zemřeme a prachem a kostmi se staneme, budeme opravdu vzkříšeni,
my sami a předkové naši dávní?"
Odpověz: "Věru, první i poslední
budou ke schůzce dne známého shromážděni!"
A potom vskutku, vy zbloudilí, za lež prohlašující,
ze stromu Zaqqúmu se najíte
a břicha svá si naplníte
a zapíjet to budete vodou vroucí
a pít budete tak, jak chlemtají žízniví velbloudi.
Toto v den soudný budou jejich hody!
Jsme to My, kdo vás stvořili, proč tedy pravdu nepřiznáte?
Což jste neuvažovali o tom, co vyměšujete?
Stvořili jste to snad vy, anebo jsme My toho stvořiteli?
Jsme to My, kdo smrt mezi vámi ustanovili; a nikdo nás nemůže předejít,
abychom vás nevystřídali vám podobnými a nestvořili vás něčím, o čem potuchy nemůžete mít.
Vždyť přece první stvoření znáte, proč si tedy nevzpomenete?
Uvažovali jste někdy o tom, co obděláváte?
Zaséváte to snad vy, anebo jsme My toho zasévateli?
Kdybychom chtěli, v suchou trávu bychom to změnili, a vy byste se neustále divili:
"Jsme dluhy obtíženi,
ba víc, teď všeho jsme zbaveni!"
Uvažovali jste někdy o vodě, kterou pijete?
Sesíláte ji snad vy z mraků, anebo jsme My těmi, kdož ji sesílají?
Kdybychom chtěli, učinili bychom ji hořkou a slanou - což tedy vděčni nebudete?
Uvažovali jste někdy o ohni, který vykřesáváte?
Dali jste snad vy vyrůst stromu, který dřevo k tomu skýtá, anebo jsme mu My dali vyrůst?
A učinili jsme jej připomenutím a užitkem pro ty, kteří v poušti jsou.
Oslavuj tedy jméno Pána svého mocného!
Hle, přísahám při hvězd západech,
a to vskutku je přísaha - kdybyste věděli - nesmírná,
že toto je věru Korán vznešený,
v písmu střeženém zapsaný,
ať dotýkají se ho jen očištění,
od Pána lidstva je to seslání!
Tímto vyprávěním vy opovrhujete
a vděčnost svou tím projevujete, že za lež je prohlašujete?
Proč tedy, až duše dostoupí do hrdla, nezasáhnete,
zatímco k tomu přihlížíte
- a My k tomu jsme blíže než vy, vy však Nás nevidíte.
A nejste-li tedy dlužníky Našimi,
navraťte ji zpět do těla, jste-li pravdomluvnými!
Jestliže byl z přiblížených k Bohu,
tedy mu odpočinek, vůně libá i zahrada slastí náleží,
a jestliže z lidí po pravici byl, pak uslyší
"Mír s tebou" od lidí po pravici.
Jestliže však byl mezi popírajícími, zbloudilými,
ve vodě vroucí nalezne pohoštění
a v ohni pekelném hoření.
A věru je toto skutečnost nepochybná.
Oslavuj tedy jméno Pána svého mocného!