36 - Ya Sin - Yā-Sīn
Já sín.
Při Koránu moudrém,
tys vskutku z vyslanců jedním,
po stezce přímé jdoucím,
mocným a slitovným seslaném,
abys varoval lid, jehož otcové varováni nebyli, takže jsou lhostejní.
A uskutečnilo se již slovo Naše nad většinou z nich - však nevěří oni.
A vložili jsme na šíje jejich řetězy až k bradám sahající, takže hlavy zvednuty mají,
a před ně i za ně jsme přehradu umístili a přikryli jsme je, takže nevidí.
A je pro ně jedno, zda varuješ je či nikoliv - beztak neuvěří.
Varovat můžeš jenom ty, kdož připomenutí následují a Milosrdného se kvůli nepoznatelnému bojí; těm oznam zvěst radostnou o odpuštění a odměně hojné!
A jsme to My, kdo mrtvé oživujeme a to, co dříve učinili, i to, co po nich zbude, zapisujeme. A každou věc jsme spočítali v hlavní Knize zjevné.
A uveď jim podobenství o obyvatelích města, k nimž přišli vyslanci Boží:
Hle, vyslali jsme k nim dva posly, však za lháře je prohlásili, a tehdy jsme je třetím posílili a oni pravili: "Jsme k vám vysláni."
I řekli: "Vy jen smrtelníci jste nám podobní a Milosrdný nic neseslal. Vy nejste leč lháři pouzí."
Odpověděli: "Pán náš ví, že jsme k vám vysláni,
a uloženo nám je toliko zřetelné oznámení."
Řekli: "Viděli jsme o vás špatnou ptáků věštbu. Jestliže nepřestanete, věru vás ukamenujeme a stihne vás od nás trest bolestný."
Zvolali: "Vaše věštba nechť na vás padne! Kéž byste se vzpamatovali! Však nikoliv, vždyť vy lid jste prostopášný."
I přiběhl z druhého konce města muž nějaký a zvolal: "Lide můj, následujte vyslance Boží,
následujte ty, kdož od vás odměnu žádnou nežádají a správné cesty se přidržují!
Proč neměl bych uctívat toho, jenž stvořil mne a k němuž i vy budete navráceni?
Vezmu si snad kromě Něho nějaká božstva jiná? Jestliže Milosrdný mi bude chtít uškodit, přímluva jejich mi nebude nic platná a oni mne nezachrání.
A byl bych tedy věru v zjevném bloudění.
Poslové, já uvěřil jsem v Pána vašeho! A slyšte mne, vy pohani!"
A bylo mu řečeno: "Vejdi do ráje!" I zvolal: "Kéž by lid můj věděl
o tom, že Pán můj mi odpustil a jedním z poctěných mě učinil."
A po jeho smrti jsme na jeho lid vojsko žádné z nebe neposlali ani žádnou jinou pohromu jsme neseslali
a stačilo vykřiknutí jediné, a hle, životy jejich zhasly!
Ó, jak jsou služebníci Moji k politování! Vždyť nepřišel k nim posel žádný, aby se mu neposmívali.
Což nevidí, kolika pokolením před nimi jsme zahynout dali a že k nim nebudou navráceni,
ale že všichni vespolek u Nás budou shromážděni?
A je pro ně znamením země mrtvá, již oživujeme a z níž dáváme vyrašit obilí, jež je jim potravou.
A umístili jsme na ní háje palmové i vinice a dali jsme pramenům prýštit na ní,
aby pojídali z plodů Pána svého i z toho, co jejich ruce vytvořili - což vděční nebudou?
Sláva tomu, jenž stvořil v párech všechny druhy, jež ze země vyrůstají, a stvořil i je samé i to, co ještě neznají.
A je pro ně znamením i noc; z ní den odlupujeme, a hle, v temnotě se nacházejí.
A slunce ubíhá k místu odpočinku svého, a takové je ustanovení vševědoucího, mocného.
A pro měsíc jsme příbytky stanovili, pokud se nevrátí podoben staré větvi palmové.
A nepřísluší slunci, aby dohonilo měsíc, a noci, aby předhonila den a všechno pluje ve sféře nebeské.
A je pro ně znamením, že nesli jsme potomstvo jejich v arše plně naložené
a že stvořili jsme pro ně lodě, na nichž plují, jí podobné.
A kdybychom chtěli, utopili bychom je a nedostalo by se jim pomoci žádné a zachráněni by nebyli,
leda z milosrdenství Našeho a pro dočasné světa tohoto užívání.
A když je jim řečeno: "Bojte se toho, co je před vámi, a toho, co je za vámi - snad se vám dostane slitování," (jsou lhostejní).
A nepřijde k nim jediné znamení ze znamení Pána jejich, aby se od něho neodvrátili.
A když je jim řečeno: "Přispívejte z toho, co Bůh vám uštědřil," odpovídají nevěřící těm, kdož uvěřili: "Máme snad krmit toho, koho by živil Bůh, kdyby chtěl? A vy jste přece jen ve zjevném bloudění."
Tak ptají se: "A kdy vlastně se ta hrozba splní, jste-li pravdomluvní?"
A nečeká je nic než vykřiknutí jediné, které je uchvátí, zatímco se budou přít,
a nebudou schopni ani závěť učinit, ani k rodině své se navrátit.
A pak bude zatroubeno na pozoun, a hle, ze svých hrobů budou k Pánu svému mířit.
A řeknou: "Běda nám! Kdo nás to probudil z místa odpočinku našeho? A toto je to, čím hrozil nám Milosrdný, a pravdu poslové Jeho hovořili!"
A bude to věru jen vykřiknutí jediné, a hle, všichni budou před Nás předvedeni!
V ten den nebude ukřivděno v ničem duši žádné a odměněni budete jen za to, co skutečně jste činili.
V ten den budou obyvatelé ráje radovánkami zaměstnáni
a oni i manželky jejich ve stínu na poduškách spočinou
a tam ovoce a vše, oč požádají, míti budou.
"Mír s vámi" - tak slovy Pána slitovného pozdraveni budou.
"A vy hříšníci, vy dnes držte se stranou!"
Což jsem vám v úmluvě neuložil, synové Adamovi: neuctívejte satana, jenž vám je nepřítelem zjevným,
nýbrž uctívejte jenom Mne? Toto je stezka přímá!
A dal satan již zbloudit množství početnému z vás. Což rozum žádný jste neměli?
Toto je peklo, jež bylo vám přislíbeno
hořte v něm dnes za to, že jste neuvěřili!
Dnes ústa jejich zapečetíme, však budou mluvit jejich ruce a svědčit jejich nohy o tom, čeho ze špatnosti nabyli.
A kdybychom chtěli, vymazali bychom oči jejich a o závod hnali by se ke stezce; ale jak mohli by ji spatřit?
Kdybychom chtěli, na místě bychom je proměnili, takže by nebyli schopni ani kupředu jít, ani zpět se navrátit.
Komu dlouhý věk dáme, toho ohneme v jeho postavě, - což nepochopí to oni?
A nenaučili jsme jej básnění a nehodí se to proň, vždyť toto je pouze připomenutí a Korán zjevný,
aby varován byl jím ten, kdo živý je, a aby se uskutečnilo slovo nad nevěřícími.
Což neviděli, že jsme pro ně stvořili - mezi tím, co ruce Naše udělali - též dobytek, nad nímž vládci jsou?
A podmanili jsme jej pro ně a na jedněch jezdí a jiné jsou jim potravou
a mají z něho užitek různý a také nápoje - což vděční Nám nebudou?
A vzali si pro sebe místo Boha božstva jiná doufajíce, že snad jim pomohou,
však ta jim pomoci nemohou, i když myslí si, že vojskem připraveným pro ně jsou.
Nechť tě nermoutí řeči jejich; vždyť My dobře známe, co oni skrývají a co najevo dávají.
Což člověk neviděl, že jsme jej z kapky semene stvořili? A hle, on Nám je odpůrcem zjevným nyní,
a dokonce Nám podobenství uvádí zapomínaje na své stvoření a hovoří: "Kdo kosti oživí, když již zpráchniví?"
Odpověz: "Oživí je ten, kdo poprvé je stvořil a jenž dobře o každém stvoření ví,
jenž pro vás ze stromu zeleného oheň učinil, takže si z něho zapalujete."
Což není ten, jenž stvořil nebesa a zemi, schopen stvořit jim podobné? Však ano, vždyť On stvořitel je, vševědoucí.
A když něčeho si přeje, je rozkaz Jeho pouze: "Staniž se!" a stane se.
Sláva tomu, v jehož rukou je panství nade věcmi všemi a k němuž budete navráceni!