Celá islámská knihovna
1

Tá sín mím.

2

Toto jsou Písma zřetelného znamení.

3

Možná že duše tvá se rmoutí proto, že uvěřit nechtějí,

4

však kdybychom chtěli, seslali bychom jim z nebes znamení, před nímž jejich šíje by zůstaly zkrouceny v ponížení.

5

A kdykoliv se jim dostalo od Milosrdného nového připomenutí, vždy se jen od něho odvrátili

6

a za lež je prohlásili; však dostane se jim zvěsti o tom, čemu se posmívali!

7

Což po zemi se nerozhlédli a neviděli, kolika druhům rostlin užitečných jsme na ní vyrůst dali?

8

Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

9

A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

10

A hle, Pán tvůj Mojžíše zavolal: "Jdi k lidu, jenž křivdu činí,

11

k lidu Faraónovu; což nebudou bohabojní?"

12

I odpověděl: "Pane, obávám se, že mne ze lži obviní

13

a že hruď má stísněna bude a jazyk můj se nerozváže. Pošli pro Áróna raději!

14

A oni mají proti mně obvinění a bojím se, že mě zabijí."

15

I řekl Bůh: "Nikoliv, půjdete oba s Našimi znameními a My, naslouchajíce, budeme s vámi.

16

K Faraónovi jděte a řekněte: My poslové jsme věru Pána lidstva veškerého,

17

odešli dítka Izraele s námi!"

18

I pravil Faraón: "Což jsme tě jako dítě mezi sebou nevychovali a nezůstals u nás mnohá léta věku svého?

19

A přesto jsi provedl skutek svůj, jejž jsi učinil;tys věru jeden z nevděčných!"

20

Mojžíš odpověděl: "Spáchal jsem jej v době, kdy byl jsem ještě jedním z bloudících,

21

a uprchl jsem před vámi, neb jsem se vás bál. Pán můj mi pak moudrost daroval a jedním ze svých poslů mě učinil.

22

A dobrodiní, jež mi předhazuješ, je v tom snad, žes dítka Izraele zotročil?"

23

I otázal se Faraón: "A kdo je ten Pán lidstva?"

24

Odvětil: "Pán nebes i země a všeho, co mezi nimi je - uvěřit-li dovedete!"

25

I pravil Faraón k okolostojícím: "Zdaž slyšíte?"

26

Řekl Mojžíš: "Pánem vaším je i vašich dávných předků."

27

Pravil: "Váš posel, jenž vyslán byl k vám, je bláznem vskutku!"

28

A Mojžíš pokračoval: "Je Pánem východu i západu a toho, co mezi nimi je - můžete to pochopit?"

29

I zvolal Faraón: "Uznáš-li jiné božstvo než mne, do vězení tě dám věru hodit!"

30

I otázal se Mojžíš: "A což když ti předvedu důkaz zřetelný?"

31

Faraón odpověděl: "Předveď jej tedy, jsi-li pravdomluvný!"

32

I hodil tedy hůl svou, a hle, hadem zjevným se stala

33

a vyňal ruku svou, a hle, bílou přihlížejícím se zdála!

34

I řekl Faraón k velmožům svým, kol něho stojícím: "Tohle věru je kouzelník obratný,

35

jenž kouzly svými vás chce z vaší země vyhnat. Co rozhodnete?"

36

I pravili: "Odkaž jej i bratra jeho na později a do všech měst shromažďovatele vyšli,

37

by k tobě se všemi kouzelníky obratnými přišli!"

38

A shromážděni byli kouzelníci v den pro schůzku stanovený

39

a lidé byli dotázáni: "Chcete se též účastnit shromáždění?

40

Snad i my kouzelníky, budou-li vítězní, následovat budeme."

41

Když kouzelníci se dostavili, řekli Faraónovi: "A dostaneme odměnu, jestliže vítězství dosáhneme?"

42

A odpověděl Faraón: "Zajisté, a tehdy se věru mými přiblíženci stanete."

43

I pravil jim Mojžíš: "Hoďte, co hodit chcete!"

44

A hodili provazy své a hole své, říkajíce: "Při moci Faraónově, vítězství máme zaručené!"

45

Pak hodil Mojžíš hůl svou, a hle, pozřela jejich kousky podvodné.

46

Na zem kouzelníci klaníce se padli,

47

volajíce: "V Pána lidstva jsme uvěřili,

48

v Pána Mojžíšova a Árónova."

49

Faraón vykřikl: "Jak to, že jste v něj uvěřili, dříve než jsem vám dovolil? On věru vaším mistrem je, jenž kouzlům vás naučil. Však záhy dám vám poznat! Dám vaše pravé ruce a levé nohy usekat a všechny vás dám ukřižovat!"

50

Odpověděli: "Nic nevadí, vždyť my se přece k Pánu svému navrátíme,

51

a toužíme jedině, aby nám Pán náš odpustil viny naše, vždyť my k prvním věřícím patříme!"

52

A vnukli jsme Mojžíšovi: "Odejdi v noci se služebníky Mými, neb věru budete pronásledováni."

53

Faraón pak vyslal svolavatele v města svá,

54

aby řekli: "Tamti jsou jen skupina nepočetná

55

a na nás vskutku jsou rozhněváni,

56

však my množství jsme věru, jež má se na pozoru!"

57

A odvedli jsme Faraóna a lid jeho ze zahrad a od pramenů,

58

od pokladnic a ze vzácných příbytků;

59

a tak stalo se a učinili jsme dítka Izraele toho všeho dědici

60

a pronásledovalo je vojsko Faraóna, k východu pochodující.

61

Když obě skupiny se spatřily, druhové Mojžíšovi zvolali: "Teď vskutku dostiženi jsme!"

62

I pravil Mojžíš: "Však nikoliv, vždyť Pán můj je se mnou a On povede mne!"

63

A vnukli jsme Mojžíšovi: "Udeř holí svou do moře!" A rozestoupilo se a část každá podobnou se stala obrovské hoře.

64

A dali jsme jim postoupit a pak i těm druhým,

65

a zachránili jsme Mojžíše a všechny, kdož byli s ním,

66

a pak jsme zničili ty druhé utopením.

67

Věru je v tomto znamení; však většina z nich nevěří.

68

A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

69

Vyprávěj jim zvěst o Abrahamovi,

70

když pravil otci svému a lidu svému: "Co to uctíváte?"

71

Odpověděli: "Modly uctíváme a v oddanosti k nim setrváváme."

72

I otázal se jich: "A slyší vás, když je vzýváte?

73

Anebo jsou vám k užitku či ke škodě?"

74

Odvětili: "To nikoliv, však shledali jsme, že tak činili již otcové naši."

75

A pravil Abraham: "Uvažovali jste vůbec o tom, co uctíváte

76

vy i dávní předkové vaši?

77

To jsou nepřátelé moji a není Boha kromě Pána lidstva,

78

jenž stvořil mne a na správnou cestu mne uvádí

79

a krmí mne a napájí,

80

a když nemocen jsem, mne uzdraví

81

a zemřít mi dá a pak mě oživí,

82

a přeji si jen, aby mi viny mé odpustil v soudu den poslední."

83

Pane, daruj mi moudrost a připoj mě k bezúhonným

84

a učiň mě pro pokolení budoucí jazykem pravdomluvným

85

a dej, ať jsem jedním z dědiců zahrady slastí,

86

a odpusť otci mému, že patřil mezi bloudící,

87

a nezahanbi mě v den, kdy vzkříšeni budou,

88

v den, kdy nikomu ani majetek, ani synové neprospějí -

89

kromě těch, kdož se srdcem upřímným k Bohu přijdou,

90

v den, kdy ráj se k bohabojným přiblíží

91

a peklo bude předvedeno těm, kdo sváděli,

92

a bude jim řečeno: ,Kde je to, co jste uctívali

93

kromě Boha. Mohou vám anebo sami sobě pomoci??

94

A budou do pekla svrženi oni i ti bloudící

95

a všechna vojska Iblísova.

96

A řeknou tam mezi sebou se hádajíce:

97

,Při Bohu, věru jsme ve zjevném bludu byli,

98

když naroveň Pána lidstva jsme vás povýšili.

99

A svedli nás z cesty jedině hříšníci,

100

a nemáme přímluvce žádného

101

ani přítele věrného,

102

kéž bychom se mohli vrátit, abychom byli věřící!`"

103

Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

104

A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

105

A také lid Noemův posly za lháře prohlásil,

106

když bratr jejich Noe jim říkal: "Což nebudete bohabojní?

107

Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,

108

Boha se bojte a mne poslouchejte!

109

Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

110

Boha se bojte a mne poslouchejte!"

111

I řekli: "Jak máme ti věřit, když následují tě jen ti nejnižší?"

112

A Noe odvětil: "Nemám o tom, co dělali, žádné vědění,

113

a účtování s nimi jedině Pánu mému přísluší máte-li o tom tušení!

114

Já nejsem z těch, kdo věřící odhání,

115

já jsem jen varovatel zjevný!"

116

A zvolali: "Jestliže nepřestaneš, Noe, doopravdy ukamenován budeš!"

117

Řekl: "Pane, lidé moji mě za lháře prohlásili,

118

rozhodni tedy mezi mnou a jimi rozhodnutím zřetelným a zachraň mne i ty, kdož se mnou uvěřili!"

119

A zachránili jsme jej i ty, kdo byli s nim, v arše s nákladem plným

120

a pak jsme utopili ty, kteří zbyli.

121

Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

122

A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

123

Rovněž ´Ádovci posly za lháře prohlásili,

124

když bratr jejich Húd jim říkal: "Což nebudete bohabojní?

125

Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,

126

Boha se bojte a mne poslouchejte!

127

Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

128

Chcete stále stavět na každé výšině znamení jen tak pro pobavení

129

a chcete stále zakládat stavby - hodláte snad být nesmrtelní?

130

A když násilí činíte, jste jak tyrani násilní!

131

Boha se bojte a mne poslouchejte!

132

A bojte se toho, jenž rozmnožil to, co znáte,

133

a vaše stáda vám rozhojnil a vaše syny

134

a také zahrady a prameny!

135

Já pro vás obávám se trestu dne nesmírného!"

136

Odpověděli: "Je nám jedno, zda varuješ nás či zda nejsi varovatelem;

137

vždyť toto je způsob starých -nic jiného -

138

a my potrestáni nebudem!"

139

A za lháře ho prohlásili a my jsme je zahubili. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

140

A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

141

A také Thamúdovci posly za lháře prohlásili,

142

když bratr jejich Sálih jim říkal: "Což nebudete bohabojní?

143

Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,

144

Boha se bojte a mne poslouchejte!

145

Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

146

Myslíte, že ponecháni budete v tom, co zde máte, v bezpečí

147

mezi prameny a zahradami,

148

polnostmi a s visícími trsy palmami

149

a že nadále budete vytesávat obydlí v horách domýšlivě?

150

Boha se bojte a mne poslouchejte!

151

Neposlouchejte přestupníků nařízení,

152

kteří na zemi šíří pohoršení a o nápravu se nestarají!"

153

Odpověděli: "Ty věru jsi jen jeden z očarovaných

154

a nejsi leč smrtelník nám podobný. Předveď nám nějaké znamení, jsi-li z pravdomluvných!"

155

I řekl: "Hle, zde je velbloudice, má právo pít v jednom dni a vy máte právo také pít v den určený.

156

Nečiňte jí však nic zlého, ať nestihne vás trest dne nesmírného!"

157

Přesto však žíly jí přeřezali a již nazítří toho věru litovali,

158

neb zachvátil je trest. Věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

159

A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

160

Též lid Lotův posly za lháře prohlásil,

161

když bratr jejich Lot jim říkal: "Což nebudete bohabojní?

162

Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný.

163

Boha se bojte a mne poslouchejte!

164

Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

165

Což se chcete jen k mužům z lidstva všeho přibližovat

166

a manželky své, jež pro vás Pán váš stvořil, zanedbávat? Ba, vy věru jste lid přestupníků!"

167

A zvolali: "Jestliže nepřestaneš, Lote, vyhnán budeš vskutku!"

168

I řekl: "Mně se opravdu hnusí vaše počínání.

169

Pane, zachraň mne i mou rodinu před následky toho, co činí!"

170

A jeho i rodinu jeho celou jsme zachránili

171

kromě stařeny jedné, jež byla mezi opozdilými,

172

a potom všechny ostatní jsme zničili

173

a déšť jsme na ně spustili. Jak hnusný to byl déšť pro ty, jež marně jsme varovali!

174

A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

175

A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

176

A také lidé Houštin posly za lháře prohlásili,

177

když jim Šu´ajb říkal: "Což nebudete bohabojní?

178

Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný,

179

Boha se bojte a mne poslouchejte!

180

Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť odměnit mne Pánu lidstva přísluší.

181

Dávejte míry spravedlivé a nebuďte mezi podvádějícími

182

a važte vahami vyrovnanými

183

a neubírejte lidem z majetku jejich a nebuďte těmi, kdož na zemi pohoršení rozšiřují!

184

Bojte se toho, kdo stvořil vás i pokolení dřívější!"

185

Odpověděli: "Tys věru jen očarovaný

186

a nejsi leč smrtelník nám podobný, a soudíme věru, žes prolhaný.

187

Nech tedy na nás spadnout nebe kus, jsi-li pravdomluvný!"

188

I řekl: "Pán můj o tom, co děláte, dobře ví."

189

Avšak oni za lháře jej prohlásili a uchvátil je trest dne zamračeného a byl to trest dne nesmírného.

190

A věru je v tomto znamení, však většina z nich nevěří.

191

A Pán tvůj dozajista je mocný a slitovný.

192

. . . A toto je vskutku Pána lidstva seslání,

193

a sestoupil duch spolehlivý s ním

194

na srdce tvé, bys varovatelem byl jedním.

195

A je ve zřetelném jazyce arabském sesláno

196

a je věru v Písmech starých obsaženo.

197

Což není pro ně znamením, že znají je dítek Izraele učenci?

198

A i kdybychom je byli seslali některému cizinci

199

a byl by jim je přednášel, ani tehdy by nebyli věřící.

200

A takto jím pronikáme do srdcí hříšníků,

201

však oni v toto zjevení neuvěří, pokud trest bolestný neuzří,

202

jenž přijde k nim, aniž co tušit budou, znenadání.

203

A tehdy zvolají: "Což nebude nám dán odklad žádný?"

204

Budou si pak ještě přát trestu Našeho uspíšení?

205

Což nevidíš, že dáváme-li jim ještě několik let tohoto světa užívání,

206

že potom dostaví se to, co jim jsme slibovali,

207

a že nebude jim platno nic z toho, co si užívali?

208

Žádné město jsme nezahubili, aniž jsme mu varovatele dali

209

jako připomenutí, a věru jsme žádnou křivdu nespáchali.

210

A nesestoupili s Koránem žádní satani,

211

neb jim to nepřísluší a nejsou toho schopni ani,

212

vždyť zabráněno jim bylo u nebeského trůnu v naslouchání.

213

A spolu s Bohem žádné jiné božstvo nevzývej, abys nebyl z potrestaných,

214

a varuj nejbližší své z příbuzných

215

a rozprostři křídla svá nad těmi, kdož následují tě z věřících.

216

A jestliže tě neuposlechnou, tedy rci: ",Já nejsem za to, co činíte, odpovědný."

217

A na mocného a slitovného se spolehni,

218

který tě vidí, když k modlitbě se zvedáš

219

a jak mezi klanícími se chováš,

220

vždyť On slyšící je i vševědoucí.

221

Mám vám oznámit, na koho sestupují satani?

222

Sestupují na všechny pomlouvače hříšné

223

a sdělují jim slyšené, však lháři jsou to ve většině.

224

A také básníci jsou bloudícími následováni.

225

Což nevidíš, jak v každém údolí zmámeně pobíhají

226

a říkají to, co vůbec nekonají?

227

Kromě těch, kdo uvěřili a zbožné skutky konali a jména Božího hojně vzpomínali a jimž pomoci se dostalo poté, co jim ukřivděno bylo. A záhy se dozví ti, kdož křivdili, k jakému obratu osudu se obrátí!