Celá islámská knihovna

15 - The Rocky Tract - Al-Ĥijr

:1

Alif lám rá! Toto jsou znamení Písma a Koránu zjevného.

:2

Často si nevěřící budou přát, aby byli odevzdanými do vůle Boží!

:3

Nech je být, ať si pojídají, užívají a nadějí klamnou se kojí, vždyť záhy se dozvědí!

:4

Nezahubili jsme žádné město, aniž se mu dostalo Písma známého,

:5

a žádný národ nemůže způsobit uspíšení ani oddálení termínu svého.

:6

Říkají: "Ty, jemuž připomenutí bylo sesláno, věru jsi džinem posedlý!

:7

Pročpak k nám nepřivedeš anděly, pravdu mluvíš-li?"

:8

My anděly jen k vykonání rozhodnutého sesíláme - a potom nebudou nevěřící k těm, jimž odklad je dán, patřit.

:9

My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit.

:10

Již před tebou jsme k stranám dávným posly vyslali,

:11

však nepřišel k nim posel žádný, by se mu neposmívali.

:12

Takto mu razíme cestu do srdcí hříšníků.

:13

A neuvěří v něj, i když se už naplnil obvyklý osud předchozích.

:14

A i kdybychom jim bránu nebeskou otevřeli a oni stoupali by k ní,

:15

přece by říkali: "Zraky naše byly opity nebo spíše jsme lidé očarovaní!"

:16

A na nebi jsme umístili znamení zvěrokruhu a učinili jsme je pro ty, kdo na ně patří, krásnými

:17

a ochránili jsme je před všemi satany prokletými -

:18

kromě těch, kdož pokradmu naslouchají, však ti jsou pronásledováni plamenem jasně zářícím.

:19

A zemi jsme rozprostřeli a rozhodili po ní hory pevně stojící a dali na ní vyrůst každé věci správně vyvážené

:20

a připravili jsme na ní potravu pro vás i pro ty, jimž obživu neskýtáte.

:21

A není žádné věci, jejíž pokladnice by u Nás nebyly, a sesíláme vám ji jedině v míře stanovené.

:22

A poslali jsme větry oplodňující a seslali jsme z nebe vodu, jíž vás napájíme, vždyť vy v zásobě ji nemáte.

:23

A jsme to My, kdo život i smrt dáváme, a My sami všeho jsme dědici

:24

a dobře známe ty z vás, kdo vpředu kráčí, i ty, kdo vzadu se drží.

:25

A Pán tvůj je všechny shromáždí, vždyť On moudrý je, vševědoucí.

:26

Stvořili jsme člověka z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,

:27

zatímco džiny jsme již dříve vytvořili z ohně prudce spalujícího.

:28

A hle, pravil Pán tvůj andělům: "Já smrtelníka stvořím z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,

:29

a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha svého, padněte na zem, před ním se klaníce!"

:30

A padli před ním uctívajíce jej vespolek andělé všichni,

:31

kromě Iblíse, jenž odmítl být mezi uctívajícími.

:32

I pravil Bůh: "Iblísi, proč nejsi mezi těmi, kdož klaní se, také ty?"

:33

Odvětil: "Nebudu padat na zem před smrtelníkem, jehož jsi z hlíny suché stvořil, vzaté z bláta poddajného!"

:34

I pravil Bůh: "Odejdi odsud, neboť jsi věru prokletý!

:35

A nechť na tobě prokletí lpí až do dne soudného!"

:36

Řekl Iblís: "Pane můj, poskytni mi odklad do dne, kdy budou vzkříšeni!"

:37

I pravil Bůh: "Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo

:38

až do dne času stanoveného!"

:39

Odpověděl: "Pane můj, za to, žes mne svedl, okrášlím jim vše, co na zemi je, a všechny je uvedu v bloudění,

:40

kromě těch, kdož jsou služebníci Tvoji upřímní!"

:41

I pravil Bůh: "Toto je stezka přímá podle mého mínění,

:42

a věru nebudeš mít žádnou pravomoc nad služebníky mými, leda nad těmi, kdož tě následují svedeni,

:43

a pro ně všechny bude pak peklo místem setkání slíbeného."

:44

A to má sedm bran a u každé brány bude z nich skupina zvláštní.

:45

Naopak bohabojní mezi zahradami a u pramenů budou přebývat:

:46

"Vstupte do nich s pokojem a bezpečni!"

:47

Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat,

:48

žádná starost se jich tam nedotkne a nebudou odtamtud nikdy vyhnáni.

:49

Zvěstuj služebníkům Mým, že Já jsem věru odpouštějící i slitovný,

:50

avšak že trest Můj bude trest bolestný!

:51

A vypravuj jim o hostech Abrahamových,

:52

když k němu přišli zdravíce "Mír s tebou!" a on jim odpověděl: "My věru se vás bojíme."

:53

I pravili: "Neboj se, vždyť my ti přinášíme zvěst radostnou o narození chlapce moudrého!"

:54

Otázal se: "Jak byste mi mohli oznamovat takovou zvěst, když na mne již stáří dolehlo? Jménem čeho mi to oznamujete?"

:55

Odpověděli: "Oznamujeme ti to jménem pravdy - nebuď tedy z těch, kdo naději ztrácejí."

:56

Pravil: "Kdo jiný ztrácí naději v milosrdenství Pána svého než ti, kdož bloudí?"

:57

A pokračoval: "A jaká je tedy vaše záležitost, vyslanci?"

:58

Odvětili: "Byli jsme vysláni k lidu hříšnému

:59

  • kromě rodu Lotova, jejž věru celý zachráníme

:60

vyjma ženy jeho, neboť jsme o ní již rozhodli, že bude mezi opozdilými."

:61

A když vyslanci k rodu Lotovu přišli,

:62

pravil Lot: "Věru jste pro mne lidé podezřelí!"

:63

Odpověděli: "Nikoliv, my přišli k tobě se slibem, jejž oni v pochybnost brali,

:64

a pravdu ti přinášíme a věru jsme pravdomluvní.

:65

Vydej se na cestu se svou rodinou v temné části noci a kráčej za nimi! A ať nikdo z vás se neobrací! Jděte tam, kam vám přikázáno!"

:66

A sdělili jsme mu tento rozkaz, neboť ten z nich, kdo pozadu zůstane, měl zahuben být ráno.

:67

Rozradostněni zprávou přispěchali lidé města onoho

:68

a Lot jim pravil: "Toto moji hosté jsou, zneuctění mi tedy nezpůsobte,

:69

však Boha se bojte a hanbou mne nepokrývejte!"

:70

Pravili: "Což jsme tě nebránili před vším lidstvem?"

:71

I zvolal Lot: "Hle, zde dcery mé máte, když už to spáchat chcete!"

:72

Při tvém životě, tito lidé věru tápali v opilství svém,

:73

však výkřik je uchvátil při východu slunce.

:74

A obrátili jsme to město vzhůru nohama a seslali jsme na ně déšť kamenů z hlíny pálené;

:75

zajisté je v tom znamení pro pozorovatele bedlivé!

:76

A věru ono je na cestě trvalé

:77

a zajisté je v tom znamení pro věřící!

:78

A také lid Houštin se ukázal nespravedlivým,

:79

však pomsta naše na ně dopadla; a jsou ti i oni věru příkladem jasným!

:80

Též obyvatelé al-Hidžru vyslance Naše za lháře prohlásili

:81

a přinesli jsme jim znamení Své, však oni se odvrátili.

:82

V horách si příbytky své, jsouce bezpečni, vysekávali

:83

a ozval se zrána nad nimi výkřik jediný

:84

a nebylo jim k ničemu to, co si vysloužili.

:85

Stvořili jsme nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, jako skutečnost; a hodina neodvratně nastane, odpouštěj tedy odpouštěním krásným,

:86

vždyť Pán tvůj je věru stvořitelem i vševědoucím.

:87

A již dali jsme ti sedm opakovaných i Korán vznešený,

:88

neobracej tedy zrak svůj žádostivě k tomu, co dali jsme některým párům z nich v užívání, nermuť se kvůli nim, ale rozprostři křídla svá nad věřícími

:89

a rci: "Já věru jsem varovatel zjevný."

:90

A podobně jsme seslali trest na ty, kdož rozdělují

:91

a kteří Korán na části rozkládají.

:92

Při Pánu tvém, věru si od nich všech vyžádáme počet

:93

z toho, co konali.

:94

Ohlas tedy to, co ti bylo přikázáno, a odvrať se od modloslužebníků,

:95

Vždyť My stačíme ti proti posměváčkům,

:96

kteří vedle Boha ještě jiné božstvo staví, však záhy poznají!

:97

A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají,

:98

ty však chválu Pána svého oslavuj a buď mezi těmi, kdož na tvář padají,

:99

a Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybně přijde!